Vaše objednávka 0 0 položek v košíku
Vaše objednávka 0 0 položek v košíku

Uhlobaronův blog

Utlumování těžby černého uhlí v Česku

21.11.2018 20:23


Ukončení těžby černého uhlí v ostravské části Ostravsko-karvinského revíru nastalo 31.března 2017, kdy byl vyvezen poslední vozík uhlí z Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Činnost následně ukončila také úpravna v Paskově, důl se poté dostal do útlumu a zakonzervoval se. K poslednímu dni těžby tak přišlo o zaměstnání více než 800 zaměstnanců společnosti OKD, jenž je dceřinou společností skupiny New World Resources (NWR). Propuštění zaměstnanci dostali odstupné ve výši sedmi mezd.

Důl měl být uzavřen již v roce 2013, ale společnost OKD se dohodla s tehdejší vládou na pokračování těžby. V roce 2014 NWR oznámila, že je ekonomicky výhodné těžit již jen 64 milionu tun uhlí a pokud se nezmění poměry na trzích bude objem těžby postupně klesat a to na cca 4 miliony tun uhlí v roce 2021 a méně než 2 miliony tun v roce 2023. O celkovém ukončení těžby v Ostravsko-karvinském revíru se uvažuje v roce 2023 nebo 2025. Skupina NWR má v Ostravsko-karvinském regionu ještě tři činné doly. Plán s postupným útlumem dolů počítá, že již v letošním roce by mohla skončit těžba černého uhlí v dolech Darkov a Lazy.

Podle reorganizačního plánu OKD mají být doly a provozní majetek vloženy do nově založené společnosti OKD nástupnická, kde 100% akcií získá za cca 80 milionů korun státní podnik Prisko. V původním OKD zůstanou jen pohledávky za bývalými majiteli.

Jaký kotel podle způsobu vytápění si vybrat?

08.11.2018 14:48


Kotle se obvykle vyrábějí na tuhá paliva, plyn nebo na elektřinu. Méně využívané jsou také kotle solární nebo na lehké topné oleje. Výběr může ovlivnit také to, k jakým topivům máte přístup ve vašem blízkém okolí - jestli se jedná o uhlí, dřevo, elektřinu, plyn atd. Ekonomicky nejvýhodnější variantou je vytápění tuhými palivy, pro váš komfort se nabízí přikládání do kotle pomocí pytlovaných komodit a to jako pro kotle klasické tak i pro automatické s podavačem. Představme si ovšem všechny tři možnosti, jaké kotle se běžně nabízejí.

Vytápění na tuhá paliva je nejlevnějším způsobem ze tří uvedených. Navíc pokud máte své zdroje (například les se dřevem) náklady se vám ještě více sníží. Budete muset ovšem pro tento šetrnější způsob vytápění něco udělat. Palivo se musí někde uskladnit, pokud jej nemáte přímo v kotelně musíte jej sem nějakým způsobem dopravit, tedy je s tím spojeno určité fyzické úsilí. Výhodou například baleného uhlí je snadné topení po samotných 20 nebo 25 kilogramových pytlích a především čisté a bezprašné prostředí ve vaší kotelně. Nejběžnějšími tuhými palivy jsou uhelné komodity (hnědé uhlí, černé uhlí), dřevo případně dřevěné pelety.

Pokud si zvolíte kotel na plyn rázem vám odpadá nutnost vynaložit fyzické síly na topení a zajišťování uhlí či dříví. Říká se, že vytápění plynem je taková zlatá střední cesta mezi tuhými palivy a elektřinou - i když například oproti vytápění tuhými palivy je zde nárust nákladů až dvojnásobný. Ne zřídka se objevuje také kombinované vytápění na tuhá paliva a topením plynem. Zde se dají náklady výrazně snížit v případě levného zdroje paliva. Ale zpět k vytápění plynem, které je velice jednoduché. Na termostatu ve vašem domě či bytě si nastavíte požadované parametry vytápění a o vše se za vás postará samotný kotel a celý topný systém. Plyn se dá využít nejen na vytápění obejektu, ale samozřejmě i v kuchyni při vaření. Přívod plynu do objektu máte možnost vyřešit dvěma způsoby. Buď se standardně napojíte na veřejnou plynovou přípojku nebo si opatříte speciální plynovou nádrž pod zemí, ze kterého se pak čerpá plyn do vašeho objektu. Nevýhodou je nutnost doplňování této nádrže, takže zde se úplnému odbourání dodávky paliva nevyhnete.

Třetí variantou vytápění je využití elektřiny. Je to nejkomfortnější druh vytápění ovšem zároveň také ten nejdražší. Budete mít sice nejpohodlnější způsob jak opatřit do vašeho domova teplo, bohužel náklady výrazně vzrostou. Při vhodném zvolené tarifu dodavatele elektřiny se dá také něco ušetřit díky vhodnému sladění i dalších elektrospotřebičů ve vaší domácnosti. Pokud přeci jen o vytápění elektřinou uvažujete, myslete na správní dimenzování vámi dostupné distribuční sítě.

Jaké jsou druhy uhlí?

24.09.2018 19:50


Uhlí vznikalo plynulou posloupností a je možné u něj sledovat přeměnu od původního přírodního materiálu s velice nízkým obsahem uhlíku a vysokým podílem příměsí až po materiál s téměř 100% obsahem uhlíku a podobě tuhy neboli grafitu. Mohli bychom říci, že posloupnost byla takováto: dřevo → rašelina → lignit → hnědé uhlí → přechodné typy uhlí → černé uhlí → antracit → grafit.

Lignit je nejmladší forma uhlí s podílem uhlíku mezi 30 až 50%. Její výhřevnost je kolem 13 MJ/kg.

Hnědé uhlí má obsah uhlíku 70 až 75%, někde je uváděno take 50 až 80 %. Výhřevnost tohoto uhlí je 15 až 20 MJ/kg. Je hnědé až černohnědé barvy, povrch je matný a vryp obvykle hnědý. Hnědé uhlí bývá třetihorního stáří, výjimečně druhohorního nebo prvohorního. V Česku jsou nejvýznamnější pánve neogenního stáří a to severočeská, sokolovská a chebská pánev.

Černé uhlí (dříve nazýváno kamenné uhlí) obsahuje 75 až 90% uhlíku. Výhřevnost je oproti hnědému uhlí výrazně vyšší a to 18 až 30 MJ/kg. Barvu má již podle názvu černou, povrch je matný nebo lesklý, vryp černý. Černé uhlí bývá u nás karbonského a permského stáří. V Česku se těží nebo těžil v kladensko-rakovnické pánvi, plzeňské pánvi, ve vnitrosudetské pánvi, v rosicko-oslavanské oblasti, ale nejvíce v dobře známém ostravsko-karvinském revíru.

Antracit je nejvýše prouhelněné černé uhlí (nad 90% uhlíku), je vysoce lesklé, bez páskování a homogenní. Jeho výhřevnost je dokonce 26 až 30 MJ/kg.

Uhlí se nejčastěji rozlišují podle praktického využití. Jestli je uhlí zplynovatelné, koksovatelné nebo je například vhodné pro chemický průmysl. Například v ostravsko-karvinském revíru, kde jsou poslední černouhelné šachty, je jedno z nejkvalitnějších černých uhlí vhodných i pro výrobu koksu. Těží se zde také antracit, jenž je vhodný pro kováře.

Těžba černého uhlí v Německu

10.09.2018 17:17


Zde bylo přes 50 let dobývání černého uhlí zaměstnáno přes půl milionu lidí. V posledních letech došlo k výraznému utlumení těžby zejména v Porúří a v provozu tak zůstaly poslední tři doly s několika tisíci zaměstnanců. Tyto doly vlastnila nadace Ruhrkohle AG, která žije jen díky dotacím od státu. Pravidla EU to ovšem nedovolují a tak v letošním roce je s dotacemi konec. Obecně Německo přechází směrem k čisté energii, ale není jasné, zda elektrárny čerpající energii ze slunce, vody a větru bude Němcům stačit.

Předposledním zavřeným černouhelným dolem v této oblasti Severní Porýní-Vestfálsko byl důl Augusta Victoria v prosinci roku 2015, poslední aktivní důl Prosper-Haniel u města Bottrop bude ukončen po 150 letech v letošním roce. Změnit se má na přečerpávací vodní elektrárnu, jenž bude sloužit jako obrovská baterie na přebytečnou energii jak z vodní elektrárny, tak i z větrných elektráren a solárních panelů.

V Sársku na hranicích s Francií a Lucemburskem byla těžba ukončena již v roce 2012 čímž produkce německého uhlí rázem klesla o 30 procent na necelých 8 milionů tun uhlí za rok. Tento výpadek naši západní sousedi nahradili dovozem uhlí z Ruska, Polska, USA, Kolumbie a Austrálie.

Hnědé uhlí se v Německu těží také a tam je výhled stále ještě optimistický. Uhlí je pro Německo stále jednou ze strategických surovin když v roce 2016 byl podíl získané energie z uhlí kolem 37 procent, z obnovitelných zdrojů 33 procent a z jádra přibližně 12 procent. V oblasti u Mönchengladbachu došlo v nedávné době k prolomení limitů což vedlo k bourání vesnic či dokonce zbourání kostela. S tím měli problém aktivisté Greenpeace jenž chce rozšiřování dalších oblastí zpomalit či zastavit. Chtějí, aby Německo do roku 2030 úplně přestalo vyrábět energii z uhlí.

Vývoj ceny uhlí v posledních letech

06.09.2018 10:33


Zdrojem potíží s těžbou černého uhlí není vyčerpání zásob, ale nízké výkupní ceny. Jako vodítko cen pro transakce po celém světě se bere cena za tunu australského energetického uhlí. Je to podobné jako u ropy s typem barelu Brent.
V roce 2007 šly ceny uhlí nahoru díky prudkému nárůstu výroby oceli v Indii a Číně. Další nárůst přišel na přelomu let 2010 a 2011 díky záplavám uhelných dolů v australském Queenslandu. Cena za tunu se tehdy pohybovala kolem 142 dolarů. O pět let později v roce 2012 byla cena uhlí okolo 100 dolarů za tunu, koksovatelné uhlí bylo zhruba za 130 dolarů.

Na počátku roku 2014 byla cena již na 90 dolarech, o čtvrt roku později dokonce na 73 dolarech. Do problémů se tak dostaly největší hlubinné doly v Evropě, problémy měly ale také důlní společnosti v Austrálii a severní Americe. Uhlí se na skladech hromadilo a cena padala i nadále, napomáhalo tomu také zpomalení růstu ekonomiky v Číně.

V roce 2016 se cena energetického uhlí, to jen pro zajímavost je kolem poloviny produkce OKD, klesla dokonce již pod 40 dolarů za tunu, v průměru ovšem vyšlo v tomto roce energetické uhlí na 60 dolarů a koksovatelné uhlí za 90 dolarů. Obrat v tomto trendu se nejbližších letech nečeká. Také představitelé ekonomicky silné Číny oznámili, že budou zavírat kolem tisíce dolů.

Podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka budou tržby hráčů na černouhelném trhu nadále klesat. Dle jeho názoru je těžba uhlí neperspektivní a bude i nadále klesat. Celosvětový úpadek je podle jeho slov nevyhnutelný a udržovat při životě takto umírající odvětví není ekonomické.

Jak vzniklo uhlí?

03.09.2018 19:00


Uhlí vznikalo již v prvohorách a druhohorách v bažinných ekosystémech. V jezerních pánvích nebo říčních deltách u okrajů pevnin vznikalo z těl pravěkých rostlin. Černé uhlí prvohorního stáří vznikalo z přesliček, kapradin a plavuní. Mladší hnědé uhlí z dřevin a dalších vyšších rostlin. Po odumření klesaly do bažiny pod hladinu a zde se bez přítomnosti kyslíku nemohly dále rozložit běžnými biologickými procesy.

Nejdříve se hmota podobala rašelině, postupem času se ale dostávala do větších hloubek a díky zvyšujícím se tlakům a teplotám byla voda a jiné látky vytěsňovány. Podíl uhlíku tím stoupal a uhlí se stávalo kvalitnější a kvalitnější.

Uhelné sloje vznikaly v dlouhodobě klesajících pánvích a to v podmínkách, kdy byl pokles tak malý, že mohl být kompenzován růstem rostlinstva nebo akumulací jeho zbytků. Předpokládá se, že na vznik uhelné sloje o síle jednoho metru bylo třeba asi třicetimetrové vrstvy rašeliny. Největší a nekvalitnější uhelné sloje se tvořily v období prvohor a nazývaly se karbon. Do tohoto období spadá také vznik ostravsko-karvinského uhlí. Dalším prvohorním obdobím je perm a uhlí následně vznikalo i v mladších druhohorách a později.

Čím je uhlí starší, tím je procento uhlíku vyšší a dalo by se říci, že čím je uhlí starší, tím je kvalitnější a žádanější (obsah uhlíku se také nazývá prouhelnění). Čím je uhlí starší, o to méně je pak viditelná původní rostlinná složka neboli fosilie, pryskyřice, zbytky rostlinných tkání atd. Nejdokonalejším a konečným produktem zuhelňování je grafit neboli tuha s téměř 100% obsahem uhlíku.

Kromě uhlíku se uhlí skládá také z dalších složek jako je voda, horniny jílové a silikátové nebo sloučeniny síry. Pro další zužitkování uhlí je obsah složek důležitý stejně jako stupeň prouhelnění. Uhlí, které má vysoký obsah uhlíku a málo příměsí je vhodné pro koksování nebo chemický průmysl. Méně kvalitnější uhlí je využíváno pro spalování a výrobu elektřiny v elektrárnách.


Používáním tohoto webu souhlasíte s tím, že Uhlobaron může vydolovat cookies informace pro reklamní účely